Ulice a náměstí
Horní náměstí a okolí
Horní náměstí – jedno z největších olomouckých náměstí (zabírá přes 15 tisíc metrů čtverečních) – je už od středověku správním centrem města a centrem jeho společenského života. Většinu nejdůležitějších olomouckých památek najdete v dosahu nanejvýše třicetiminutové procházky od tohoto pomyslného středu města.
Dolní náměstí a okolí
Dolní náměstí je jedním z nejstarších olomouckých náměstí, prokazatelně existovalo už ve 13. století. Základy mnoha domů (například třípatrového Domu U zlatého jelena - č. 1 nebo Domu U žlutého lva - č. 34), které ho obklopují, jsou gotické. Většina z těchto domů však má pozdně renesanční či barokní fasády.
Prvními obyvateli této oblasti byli kupci, kteří měli své obchody v domech s loubími na severní straně náměstí. Na místě dnešní Neptunovy kašny založil na začátku 15. století purkmistr Jan Grapler kapli sv. Markéty, která rozdělovala náměstí na dvě části: na vlastní náměstí a na Kramářskou ulici, přezdívanou „Pod bohatými krámy“.
Blažejské náměstí
V oblasti dnešního Blažejského náměstí se nacházela jedna z nejstarších olomouckých osad. O Blažejské osadě existuje první písemná zmínka již z roku 1299, avšak podle archeologických průzkumů zde bylo osídlení už v mnohem starší době.
Blažejskému náměstí původně vévodil sedmiboký kostel sv. Blažeje , který byl přinejmenším stejně starý jako olomoucký kostel sv. Petra (doložen již z roku 1063).Spodní část kostela byla postavena z neotesaných hrubých balvanů. Jeho klenutí stálo na šesti neforemných pilířích s vysokou zvonicí se třemi zvony. Hlavní oltář v presbyteriu byl obrácen k průčelnímu oknu, což způsobovalo, že lid během bohoslužby neviděl kněze.
Michalské návrší a okolí
Na Michalském návrší a v jeho okolí najdete ulice Univerzitní, na Hradě nebo Purkrabskou.
Univerzitní ulice
Univerzitní ulice, která ústí na severu do Denisovy ulice, byla ve středověku osídlena Židy a dlouho se proto nazývala Židovskou. Židé tu měli svou synagogu, školu a dokonce malou radnici – všechny tyto budovy však byly po vypuzení Židů z města (1454) zabaveny a zbourány. Na místě bývalé synagogy potom vyrostla kaple Božího těla.
Náměstí Republiky a okolí
Náměstí Republiky, dříve Mariánské, je trojhranné náměstíčko severovýchodně od Horního náměstí. Na jihovýchodě ho lemují budovy České pošty (č. 2) a Knihovny města Olomouce (č. 1), na jihu bývalé jezuitské koleje a ze severu kostel sv. Kláry (dnes Vlastivědné muzeum).
Východní část náměstí byla do 19. století o něco větší než dnes. Na místě dnešní městské knihovny (její budova pochází z roku 1854) stál až do roku 1839 gotický farní kostel Panny Marie na Předhradí. U kostela byl i hřbitov ohraničený pevnou zdí, na jejíchž pilířích stály sochy svatých v nadživotní velikosti.
Václavské náměstí a okolí
Václavské náměstí najdete asi kilometr severovýchodně od Horního náměstí. Místo se nachází na vrcholku Václavského pahorku, který ze severu a východu obtéká jedno z ramen řeky Moravy. Náměstí získalo svůj současný název až za první československé republiky, u příležitosti tisícího výročí od smrti sv. Václava.
Ulice 8. května, Pekařská, Vodární, Zámečnická, Studentská, Franklinova a Sokolská
V Olomouci je zajímavých uliček bezpočet. Zde najdete informace o ulicích 8. května, Vodární, Zámečnické, Studentské, Franklinově a Sokolské.
Ulice 8. května
Ulice 8. května (dříve ulice Česká) vznikla už v době přemyslovské kolonizace, zastavením historické silnice, vedoucí z Čech přes olomoucký hrad až do Polska.
Nejdůležitější památkou v této ulici je gotický kostel sv. Mořice. Nezapomeňte si ovšem prohlédnout ani barokní Merkurovu kašnu na křižovatce ulic 8. května a 28. října a dům jejího autora Václava Rendera (1669 - 1733). Sochař bydlel v ulici 8. května 37, v renesančním domě ze 16. století.
